Wspomnimy o Nich

Gdzie jechać? Jak dojść? Co zobaczyć? O turystyce w Sudetach.
Awatar użytkownika
Lech
bardzo stary wyga
Posty: 2971
Rejestracja: 08-01-2005 18:39
Lokalizacja: Poznań (spod Moraskiej Góry)

Wspomnimy o Nich

Postautor: Lech » 17-07-2005 09:39

O tym, że niektóre fragmenty najwyższych partii Sudetów mają charakter wysokogórski świadczy fakt, że 20 marca 1968 r. w Sudetach zeszła potężna lawina, która pochłonęła "rekordową" ilość ofiar. W Karkonoszach w Białym Jarze zginęło wtedy 19 osób. Oby ten swoisty "rekord" nigdy nie został pobity! Relacje z tego wypadku można znależć na stronie => http://gopr.karkonosze.net.pl/index.php?s=gopr_nt_zfsl

Mnie najbardziej utkwił w pamięci wypadek, który wydarzył się 16 stycznia 1975 r., od którego minęło już 30 lat. Dobrze pamietam tą górską tragedię, bo akurat w tym czasie przebywałem w Karkonoszach niejako "służbowo". Wówczas zginęło dwóch zawodowych ratowników Horské Služby, którzy ponieśli śmierć spadając do Kotła Łomniczki na polskiej stronie kiedy to spieszyli z pomocą czeskiemu turyście, który również uległ wypadkowi.

Obrazek

Powyższa fotografia przedstawia tablicę, która była umieszczona na skale obok szlaku pod szczytem Śnieżki. Fotografię zrobiłem w 1985 r. Później na skutek działania sił przyrody tablica ta zniszczała. Obecnie jej replika znajduje się na Symbolicznym Cmentarzu Ofiar Gór w Kotle Łomniczki pod Śnieżką. Poznański Klub Sudecki ma w sierpniu tego roku w planie przejście szlakiem czerwonym z Karpacza na Równię pod Śnieżką i wspomnienie na tym Cmentarzu wszystkich naszych znajomych i nieznajomych, którzy nie wrócili z gór.

Poniżej zamieszczam wspomnienie tamtego wypadku, które nadesłał mi znajomy Czech z Klubu českých turystů z Trutnowa na Podkrkonoší (ich stronka klubowa => http://www.zpa.cz/turistika/ ):

Stalo se před třidceti lety a všechny údaje jsou autentické. Přijměte tuto vzpomínku jako memento mori, prosím ...

"Černý den na Sněžce". Takhle se jmenoval článek v časopise Krkonoše, věnovaný před delším časem kulatému výročí úmrtí dvou profesionálních členů Horské služby Krkonoše. Byli to Jan Messner ze Strážného a Štefan Spusta z Pece pod Sněžkou.

Obrazek

Začátek roku 1975 se vyznačoval velmi nepříznivým počasím a onoho únorového dne platil zákaz vycházení na hřebeny a cesta na vrchol Sněžky byla uzavřena, vyznačená rovněž zákazem. V extrémních úsecích byla lemována řetězy, které již téměř zcela zmizely pod zledovatělým příkrovem.

Pana Messnera jsem příliš neznala, protože v Peci jen dočasně vypomáhal. Štefan byl naším blízkým přítelem, tak si dovolím na oba vzpomínat jejich křestními jmény.

Toho dne byl vydán již po třetí zákaz vycházení na hřebeny. Honza a Štefan se vydali na Sněžku, aby v těch nejtěžších úsecích vykopali z ledu řetězové zábrany, za nimiž směrem vlevo je nesmírně strmý a dlouhý sráz, který se stáčel stejně, jako cesta na jeho horní hraně.

Během úmorné práce, kdy pomalu postupovali vzhůru, se k jejich překvapení nad nimi objevila žena.S velkými obtížemi, téměř po čtyřech, se snažila překonávat metr za metrem naprosto neschůdnou cestu. S pochopitelným nesmírným vzrušením, pláčem a téměř v šoku sdělila, že o něco výše se její manžel zřítil do strže.

Neznáme její doslovnou výpověď, ale můžeme si domyslet její zoufalé a jistě opakované prosby. Jisté je jen jediné, že Honza i Štefan si byli jednoznačně vědomi nesmírného rizika a přesto nedokázali říci NE.

Byli vybaveni lanem, cepíny a mačkami. Postoupili výš a s jejich pomocí i nešťastná turistka. Bohužel výčnělek, na kterém se její muž původně zachytil, byl už opuštěný.

Spadl ještě níž, zhruba 200 metrů pod cestu. Zachránci se navázali lanem a zahájili sestup šikmo stěnou. Po překonání ne více, než 50 metrů, jeden z nich ztratil rovnováhu a strhl i partnera. Zřítili se ještě mnohem hlouběji, než nešťastný turista.

Jeho manželka pak díky již zčásti uvolněným řetězům dokázala sestoupit na schůdnější cestu a posléze ohlásila na Obří boudě celou událost.

Vzhledem k jasnému počasí a téměř bezvětří přiletěla nad Sněžku poměrně brzy helikoptéra (nepamtuji se, komu patřila).

Posádka zjistila, že nejméně jeden člověk jeví známky života, byl to Štefan. Vzali na palubu také bohužel již zemřelého Honzu. Turista již prokazatelně nebyl naživu a jeho tělo bylo pak přepraveno pozemní cestou.

Štefan zemřel během přepravy na následky těžkého úrazu hlavy.

Doma zůstala jeho mladá žena s pětiletou dcerkou. Pan Messner byl tátou tří dětí.


Prawda, że wyjątkowo tragiczna historia?
Obrazek
"Bokeh to nie jest w ogóle żaden efekt. To jest cecha konstrukcyjna obiektywu." (Janusz z Wrocławia 22-03-2017)

Wróć do „Turystyka - pieszo i ogólnie”

Kto jest online

Użytkownicy przeglądający to forum: Obecnie na forum nie ma żadnego zarejestrowanego użytkownika i 1 gość